Nezapomínáš na Boha Otce?

 

         Bůh Otec je skutečný, milující a citlivý otec. Jako každý milující otec, touží mít osobní, vřelý a pravdivý vztah se svými dětmi. Stojí o jejich lásku, pozornost, věrnost, vděčnost i poslušnost. Z celého srdce touží po opravdové komunikaci s každým ze svých milovaných dětí.

 

Během lidských dějin však často zažíval, a stále ještě zažívá, nedostatek lásky a mnoho, mnoho odmítnutí. I přestože je tím nejskvělejším otcem, stal se i dnes, díky nesprávnému vyučování a pochopení Písma, otcem velmi často opomíjeným, a v mnoha křesťanských sborech i zcela zapomenutým.

Rodiče, kteří zažili od svých dětí zavržení, zapomenutí a nevděk vědí, jak moc to dokáže bolet. I nebeského Otce naše zapomínání a odmítání velmi bolí. Zde je jen pro představu několik Jeho povzdechů. Jsou sice zapsány v době, kdy Ho opouštěl jeho vyvolený lid, ale lze z nich uvidět, že Ho zapomínání a neposlušnost jeho dětí opravdu bolí. Bolelo Ho, když na něj zapomínal Izrael, trpí, když na něj zapomínáme my dnes.

Domníval jsem se, že mě budeš nazývat Otcem a nebudeš se ode mne odvracet. (Jer.3,19) Opomněl jsi Skálu, která tě zplodila, zapomněls na Boha, který tě v bolestech zrodil.(Deut. 32:18) Syn ctí svého otce a služebník svého pána. "Jsem-li Otec, kde je úcta ke mně? (Mal.1,6) Jaké bezpráví na mně našli vaši otcové, že se ode mne vzdálili?.(Jerem.2,5)Každým jejich soužením byl sužován a anděl stojící před jeho tváří je zachraňoval; svou láskou a shovívavostí je vykupoval, bral je na svá ramena a nosil je po všechny dny dávné. Oni se však vzpírali a trápili jeho svatého ducha...(Izajáš 63,8–10)

Písmo i dnešní realita nám ukazuje, že to s námi, svými dětmi, nikdy neměl, a nadále nemá, lehké. Mnozí křesťané se dnes modlí a oslavují výhradně Pána Ježíše Krista, a Boha Otce úplně opomíjejí.Existují celé sbory, ba i celé církve, které o Bohu Otci vůbec nevyučují, a Pánu Ježíši Kristu připisují zásluhy i za činy, které podle svědectví Bible, udělal Bůh Otec. Učí tak věci, které Pán Ježíš ani jeho apoštolové, nikdy neučili. V důsledku toho je Bůh Otec nepozorovaně vyhnán ze srdcí a myslí mnoha upřímných křesťanů. Bylo mu vzato jeho první místo, které Mu, jako jedinému pravému Bohu a Otci, bezesporu patří.

Před tím varoval apoštol Jan, když napsal: Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna. 2 Janův 1:9 Učit něco, co Pán Ježíš neučil má vážné následky. Pravda je pouze jedna a tu přinesl Pán Ježíš. Vše co je mimo ni, je zavádějící. Být opravdovým Ježíšovým učedníkem a poznat pravdu není možné bez toho, aniž bychom zůstávali v jeho slovu. Ježíš totiž řekl těm, kteří mu již uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými." Jan 8:31,32 Nestačí v Pána Ježíše pouze věřit, ale je třeba ho poslouchat. K tomu, abychom ho mohli opravdu poslouchat potřebujeme dobře znát celé jeho učení.

Co se týče uctívání Boha Otce, Ježíšovo slovo zní: ..ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. Jan 4:23. Jasně říká, že sám Otec si přeje, abychom ho uctívali v Duchu a v pravdě. Pán Ježíš dobře věděl, že pravda má moc osvobozovat a posvěcovat, a proto prosil Otce o posvěcení pravdou pro jeho učedníky i pro ty, kteří uvěří v jejich slovo. To znamená, mimo jiné, i pro každého z nás. Říká: Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda. Jan 17:17 Všichni potřebujeme být posvěcováni a osvobozováni pravdou Ježíšova slova. Pravdivé a skutečné poznání Boha Otce a jeho milovaného Syna, našeho Pána a Krále, souvisí totiž také s věčným životem. V modlitbě k Bohu Otci Pán Ježíš uvedl: „A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. Jan 17:3 To je další důležitý fakt, který nám Pán Ježíš předal. Je tedy nezbytně nutné hledat, znát a šířit pravdu o Bohu, i o jeho Synu, protože v pravdivém poznání jich obou je věčný život.

Celé Ježíšovo učení je prostoupeno vyučováním o Bohu Otci jako o Tom, koho máme milovat celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svojí silou. (Lukáš 10:27) K poznávání Boha Otce nám dal mnoho studijního materiálu. Jenom v evangeliích je více než 180 odkazů na Otce. Naprostá většina jich vyšla z úst Ježíšových. Přinášejí mnoho informací o Otci a také dosvědčují intenzitu Ježíšovy lásky, úcty a respektu k Otci. Jen pro představu jsem je všechny vytiskla. Je to 6 stran biblických veršů, ve kterých mluví Pán Ježíš o Bohu Otci.

Většina z nás ví, že Pán Ježíš učil své učedníky modlit se k Bohu Otci. I mnozí nevěřící lidé znají Ježíšovo: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno Tvé jméno, přijď Tvé království ...I přesto se dnes mnoho křesťanů k Bohu Otci vůbec nemodlí. Apoštol Pavel jasně formuloval potřebu modliteb k Bohu Otci, když napsal: "vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.“ (Efezským 5:20) a na jiném místě říká: „Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.“ (Koloským 3:17) Ti, kteří za vše děkují výhradně Pánu Ježíšovi se tak dostávají mimo učení Písma.Chci připomenout některá svědectví Písma o identitě, postavení a pravomocích Boha Otce i Pána Ježíše Krista, o kterých vím, že jsou často opomíjena nebo deformována. Jsou to:

1. Bůh Otec je jediným pravým Bohem

2. Bůh Otec je Bohem a Otcem Pána Ježíše Krista i po jeho oslavení v nebi.

3. Je nutné rozlišovat Boha a jeho Mesiáše

Jako důkazy jsem vybrala pouze verše, které byly napsány až po vzkříšení a vystoupení Pána Ježíše do nebe. Udělala jsem to proto, aby nemohl být nikdo v nejistotě, že daný výrok platil pouze za Ježíšova pozemského života. Výjimkou jsou pouze verše prorocké a Jan 17:3.

1. Bůh Otec je jediným pravým Bohem a má zcela mimořádné a nejvyšší postavení.

Jan 17:,3 .. život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. Pán Ježíš tedy jasně učí, že Bůh Otec je jediným pravým Bohem.

Také apoštol Pavel potvrzuje, že je jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi ( Efezským 4:6 )

1 Korintským 8:6 my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko,

1 Timoteovi 6:16 On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět. Jemu patří čest a věčná moc. Amen.

1Timoteovi 6:15 Jeho příchod zjeví v určený čas požehnaný a jediný Vládce, Král králů a Pán Pánů

Další, pro mnohé z Vás zřejmě naprosto jasný fakt, že Bůh Otec je Bohem a Otcem Pána Ježíše Krista i po jeho oslavení v nebi, uvádím proto, že mnozí věří, že Pán Ježíš sám je Bohem Otcem. Opakovaně se s touto vírou setkávám a myslím, že se s ní v budoucnu může setkat kdokoli z Vás. Chci tedy nyní ukázat, že Pán Ježíš i jeho apoštolové věděli a učili, že Bůh Otec zůstává i nadále Bohem a Otcem Pána Ježíše. 

2. Bůh Otec je Bohem a Otcem Pána Ježíše Krista i po jeho oslavení v nebi.

a) Již z některých proroctví Pána Ježíše, které vyslovil za svého života na zemi je zřetelné, s jakým postavením v nebi počítal. Věděl, že bude sedět po pravici všemohoucího Boha, a že se bude moci přiznávat a přimlouvat před Otcem za své služebníky.

Lukáš 22,69:.. od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha."

Matouš 26:64.... pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."

Marek 14:62 Ježíš řekl: "Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího..

Matouš 10,32-33: kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi;

Sedět po pravici Všemohoucího samo o sobě vylučuje možnost být sám tím Všemohoucím Bohem. Jestliže se Pán Ježíš u Otce přimlouvá, je jasné, že sám nemůže být tím, u koho se přimlouvá, tedy Bohem Otcem. Přimlouvat se a přiznávat se u někoho, naprosto vylučuje možnost být tím, u koho se přimlouváme. 

b) Oslavený Pán Ježíš ve Zjevení dosvědčuje, žeBůh Otec je i nadále jeho Otcem a také jeho Bohem. Myslím, že tyto verše nepotřebují žádný další komentář.

Zj.2:28.. já jsem tu moc přijal od svého Otce. Zj. 3:21 Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na JEHO trůn.

Také 3 krát osobně potvrzuje, že má svého Boha, když říká: Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého (MÉHO) Boha ... napíšu na něj jméno svého (MÉHO) Boha a jméno jeho města, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od MÉHO Boha,....( v řečtině je slovo mého) Zj. 3:12

c) I ze svědectví apoštolů je vidět, že i jim byla jasná tato skutečnost.

Sk.5:31 (Petr a apoštolové řekli veleknězi) toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici,.. 7:55 ( Štěpán) pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží,

Ef. 1:3  Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista,..1:17 Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti..1:20 ...Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, 1 Pt.1:3  Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista,..

2 Kor. 1:3 Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství.. 11:3.., hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh. 11:31 Bůh a Otec Pána Ježíše, požehnaný na věky, ví, že nelžu

Žid. 2:11….on, který posvěcuje ( Pán Ježíš), i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce.

I přesto, že byla Pánu Ježíšovi dána veškerá moc na nebi i na zemi, má i on stále svého Boha, jímž je Bůh Otec. V 1 Korintským 15:27 můžeme číst:. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.

Poslední skutečností, na kterou bych chtěla v tomto zamyšlení ukázat je, že ani poslední kniha Bible Zjevení, přinášející vhled do nebeského dění, nepřestala rozlišovat osobu Pána Ježíše Krista, Mesiáše, Božího Syna, Beránka, Pána Pánů a Krále Králů a osobu Pána Boha, Otce, Toho, který sedí na trůnu, Toho, který byl, který je a který přichází, Všemohoucího. Rozlišuje-li je Písmo, měli bychom je v rámci toho, co je psáno v Písmu, rozlišovat i my. Zde jsou místa, která o tom svědčí: 

3. Je nutné rozlišovat Boha a jeho Mesiáše aneb ' každému, co jeho jest ' - i kniha Zjevení to dělá 

Kniha Zjevení to systematicky dělá..

Zjevení Janovo 5:13: "Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi (OBĚMA) dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!

Zjevení Janovo 7:10 .. "Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi." (OBĚMA)

Zjevení Janovo 11:15 "Vlády nad světem se ujal náš Pán a JEHO Mesiáš ( OBA)

Zjevení Janovo 12,10... moc a království našeho Boha i vláda JEHO Mesiáše (OBOU)

Zjevení Janovo 14:1,4 A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce (JMÉNO OBOU)….Ti jako první z lidstva byli vykoupeni Bohu a Beránkovi.( OBĚMA)

Zjevení Janovo 21:22.... Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek.( OBA)

Zjevení Janovo 22:1,3 řeku živé vody......vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova.(OBOU)...A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův;(OBOU)

To je devět míst z knihy Zjevení, které uvádějí OBA DVA. Pán Ježíš Kristus a Bůh Otec jsou dvě osoby, a proto je třeba od sebe rozlišovat, chválit a ctít oba dva, tak jak to dělá Písmo. Jediná cesta ke správnému uctívání Boha je zůstávat v celé pravdě učení Bible. A ta je rozlišuje! Není v pořádku vzít první místo Bohu Otci a dát je Pánu Ježíšovi. Ani není v pořádku učit, že nejvyšší Bůh zemřel za svět lidí. Je také třeba respektovat, že i když je Pán Ježíš Pánem Pánů a Králem králů, má stále svého Boha. Byla mu od Boha Otce dána veškerá moc na nebi i na zemi, ale nemá mu patřit veškerá sláva. Sláva a čest má být vzdávána jim oběma a to podle pravdy slova Božího. Bohu Otci v první řadě.

V knize Zjevení je oslavený Pán Ježíš konkrétně popsán a my si ho můžeme podle tohoto popisu alespoň v hrubých rysech představit (1:13-18). Ten, který sedí na trůnu ( Bůh) je však popsán velice abstraktně (4:3). Toho si podle Janových údajů představit nemůžeme. Což je v souladu s Ježíšovým, Pavlovým i Janovým učením o tom, že Boha Otce nikdo nikdy z lidí neviděl, a zatím vidět nemůže. Zde jsou jejich slova: Jan 6,46: Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je u Boha, viděl Otce. Jan 1,18: Boha nikdy nikdo neviděl...1 Timoteovi 6,15-16:..jediný Vládce, Král králů a Pán pánů. On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět

závěr

 Věřím, že nejen na Timotea se vztahuje Pavlovo vybídnutí: „Dávej pozor na své jednání i na své učení. Buď v tom vytrvalý. Tak posloužíš ke spasení nejen sobě, ale i svým posluchačům.“ (1. Timoteovi 4:16) Proto buďme i my pozornější! Dávejme pozor na to, zda my sami máme ve svém srdci jediného pravého Boha Otce na prvním místě. Zda ho máme ve svých modlitbách, vyučováních a chválách. Ujistěme se pozorným čtením Písma, zda chválíme Boha i jeho milovaného Syna podle pravdy. Dávejme pozor, zda nezaměňujeme to, co každý z nich skutečně udělal. I při zpívání chval vnímejme pozorně jejich obsah, a pokud zahlédneme něco nebiblického, jděme za odpovědnými osobami, a řekněme jim co vidíme.

Apoštol Pavel totiž také píše: „Jsme spolupracovníci na Božím díle.... Každý ať dává pozor, jak na něm staví. Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy - dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm (1. Korintským 3:9 -15)

Všichni potřebujeme být posvěcováni a osvobozováni pravdou. Můžeme studovat Písmo a vědět přesně, co říká. Kromě své snahy a svých znalostí, však nutně potřebujeme neustálou pomoc a vedení našeho nebeského Tatínka. Proto spolu s apoštolem Pavlem prosím, aby nám všem Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abychom ho poznali a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději nás povolal, jak bohaté a slavné je naše dědictví v jeho svatém lidu a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme. (Efezským 1:17-19)