Boží svaté Jméno v Novém Zákoně
Má být Boží svaté Jméno v Novém zákoně? - to budeme s určitostí vědět, pokud dokážeme zodpovědět zda mohl Boží Syn nahrazovat Jméno svého nebeského Otce např. ve svých citacích hebrejských Písem. Avšak, může vůbec někdo takovou otázku dnes zodpovědět?
Jsem přesvědčena, že ano, a to stejně jednoznačně jako otázky: „Kradl, lhal, nebo podílel by se Boží Syn na tom, aby se do Písma Svatého dostaly lži?"
Bible jasně říká : „ On se hříchu nedopustil, a v jeho ústech se nenašla lest“ (1.Pe 2:22, a p )roto na výše položené otázky můžeme se 100% jistotou odpovědět: „ Ne, to Boží Syn nikdy neudělal!!!“ A to i přesto, že jsme v Jeho době nežili, zcela jednoznačně víme, že charakter Božího Syna je v naprostém rozporu s krádežemi, lhaním a rušením příkazů Všemohoucího Boha, proto můžeme mít 100% jistotu, že to nikdy nedělal! A stejné je to i s nahrazováním Božího svatého Jména titulem v Bibli. Boží Syn se na tomto zvyku nemohl podílet, protože tento zvyk je škodlivý. Zvyk nahrazování Božího svatého Jména totiž:
1. Kompletně odstraňuje Boží Jméno z téměř 7 000 míst Bible, což je naprosto nevídaná ignorace Božích osobních a autorských práv!!
2. Na téměř 7 000 míst Bible vkládá místo skutečného Božího jména jiné slovo! V češtině to většinou je titul Hospodin, popř. Pán)!!
3. Přímo ve své Bibli tak dostává čtenář lživou informaci o Božím jméně, a to dokonce několika tisíckrát!! Má tam totiž mnohokrát např. napsáno :"Já jsem Hospodin", popř. "Toto praví Hospodin" namísto skutečného a pravého Jména, které si Bůh sám pro sebe vybral a dovolil Jej zapsat na téměř 7000 míst.
4. Zvyk nahrazování je škodlivý také proto, že mnoha tisíckrát ignoruje Boží příkaz: „Nic k tomu nepřidávej, ani z toho nic neubírej!“ (5.Mojž. 12:32)
5. Lidský zvyk nahrazování Božího Jména také působí proti naplnění mnoha biblických proroctví, která předpovídají oslavování a vzývání skutečného Božího jména všemi národy. (Sofoniáš 3:9, Izajáš 45:23-24)
To je stručně jen několik důvodů, proč je lidmi vytvořený zvyk nahrazování Božího jména v Bibli velmi škodlivý. Každý kdo porozumí faktu, že zvyk nahrazování Božího svatého Jména jakýmkoli titulem deformuje pravdu Písma a vnáší do Bible tisíce lží, si bude zcela jist, že se náš Pán na procesu nahrazování Jména podílet nemohl!!
Pokud Boží Syn řekl: "Je psáno: ..." Můžeme si být jisti, že citoval to, co bylo skutečně v hebrejských Písmech zapsáno, a že minimálně při svých citacích Písma Jméno svého nebeského Otce nenahrazoval, ale zcela přirozeně vyslovoval. Boží vyvolený Syn zcela jistě nenese podíl na lidmi vytvořené tradici, která má za následek odstranění Božího jedinečného Jména z Bible. Pokud by totiž Boží svaté Jméno nahrazoval podílel by se na Jeho odstranění z myslí a srdcí lidí, podílel by se na šíření lži o Něm, podporoval by tak tradici, která milionům křesťanům namluvila, že Boží jméno je Pán, Bůh, Hospodin ( Lord, Herr, Adonay...). To však ale nejsou Boží jména, ale Boží tituly!! Touha srdce našeho Pána a Krále však byla Jméno svého Otce posvětit, a ne vyhladit z Písma a potažmo tak i z myslí a srdcí lidí!
Z těcho důvodů není možné, aby Boží svatý a milovaný Syn, který je nám ve všem vzorem při svých citacích Písem čímkoli nahrazoval Jméno svého Otce. Ze stejných důvodů jsem přesvědčena, že Boží svaté Jméno má být minimálně ve všech místech, kde je v Novém Zákoně citováno z hebrejských Písem.
Mnozí budou jistě oponovat a říkat: „ Kdyby Boží Jméno vyslovoval, bylo by zcela jistě v Písmu zapsáno několik konfliktů, že porušoval tradici otců. A to tam zapsáno není, takže jej vyslovovat nemohl a musel jej nahrazovat! " Ti, co toto tvrdí, totiž věří, že v době pozemského života Božího Syna byl rozšířen židovský zákaz jeho vyslovování. Ale bylo tomu skutečně tak? Jiní jsou zase přesvědčeni, že zákaz vyslovování Božího svatého Jména byl zaveden (nebo obnoven?) až v průběhu 2. století. Komu z nich máme věřit? O co se můžeme opravdu opřít? O rozporuplné údaje z historie, nebo o Jehošuův charakter?
Každý sám nechť zváží zda mohou být údaje historiků spolehlivější než samotný Jehošuův charakter? Zda jim máme dávat větší váhu než Tomu, který za každých okolností pevně stál na straně svého nebeského Otce, nikdy se nedopustil lži a zcela jistě ani toho, aby podporoval lidskou tradici, skrze níž je bohužel Otcovo svaté Jméno odstraňováno z většiny překladů Biblí již po mnoho staletí.
Pozn. 1: Toto jsou některá místa v Bibli, kde Boží Syn cituje Písmo a říká: "Je psáno:...", která v sobě v hebrejském originále obsahují Boží svaté Jméno: Mt 4:7; Mt 4:10; Mt 22:37; Mk 12:29,30; Mk 12:36; L 4:8; L 4:12; L 4:18;19; L 10:27.
Pozn. 2: Zhoubné důsledky tét lidské tradice podrobněji rozebírám v článku Nahrazováni Božího Jména titulem.