Boží Trojice a bible

Před časem jsem natočil video prezentaci s názvem "Církev, výsměch Bohu?". Jednalo se o sestřih z toho nejhoršího, čeho se dnes valná většina církve dopouští v rozporu s biblí. Prezentace byla poměrně hojně komentována, nicméně nesouhlasné komentáře se týkaly převážně tématu Boží Trojice, resp. jediného Boha. Z toho důvodu jsem připravil takové malé doplnění předchozího videa - o informace týkající se vzniku nauky o "Boží Trojici" a "trojjediném Bohu", o další vývoj této nauky, o mnoha účelových zásazích opisovačů bible do řeckých svitků Nové smlouvy (Nového zákona), o jednání překladatelů apod.


   O "Boží Trojici" nevyučoval Pán Jehošua, ani nikdo z jeho učedníků, ani o ní nepíše bible. Je to výmysl z období konce 2. a začátku 3. století našeho letopočtu. Díky podpoře císaře Konstantina se z tohoto nového proudu, z této upravené verze křesťanství, stalo po Nikajském koncilu v roce 325 n.l. vlastně státní náboženství. Odpůrci byli posláni do vyhnanství.

   V následující video prezentaci uvidíte 40 veršů, které byly v některých rukopisech opisovači jednoznačně účelově rozšířeny o "trojiční vsuvky". To potvrzuje i tzv. textová kritika - text řecké Nové smlouvy vzniklý porovnáváním obrovského množství počtu dochovaných svitků. Tyto informace najdete např. i v komentářích nejznámějšího kritického textu Nestle-Aland (aktuálně již 28. edice), který používá i mezinárodní biblická společnost UBS (United Bible Societies) - aktuálně v 5. edici.

Jedná se o následující verše: Matouš 1:18; Matouš 24:36; Marek 1:10; Marek 3:11; Lukáš 2:26; Lukáš 2:33; Lukáš 2:41; Lukáš 2:43; Lukáš 2:48; Lukáš 3:21; Lukáš 4:22; Lukáš 7:9; Lukáš 8:28; Lukáš 8:40; Lukáš 9:20; Lukáš 9:35; Jan 10:33; Jan 14:9; Jan 19:5; Jan 19:40; Skutky 2:30; Skutky 10:37; Skutky 13:33; Skutky 20:28; 1. Korintským 5:7; 1. Korintským 15:45; 1. Korintským 15:47; Galatským 2:20; Efezským 3:9; Koloským 2:2; Koloským 2:2; 1. Timoteovi 3:16; Titus 3:6; Židům 1:3; Židům 2:18; Židům 13:20; 1. Petrův 4:1; 1. Janův 3:23; 1. Janův 5:7-8; Judův 5

   Z prezentace jednoduše pochopíte, že ani díky textové kritice se text řecké Nové smlouvy nezbavil úplně všech veršů upravených pro podporu "trojiční nauky".

   V prezentaci zmiňuji i podíl překladatelů na současném stavu, a mimo jiné i verš Jan 1,18 (ČSP): Boha nikdo nikdy neviděl; jedinečný Bůh, který je v lůnu Otcově, ten nám o něm pověděl.

   V poznámce překladatelů je uvedena jako varianta "Syn" (jedinečný Syn). Zde je rovněž jako na jediném místě v ČSP použit překlad řeckého "μονογενης" (monogenés) coby "jedinečný". Pokud by se překladatelé Českého studijního překladu drželi své vlastní zásady konkordantního překladu a použili obvyklý způsob překladu "jediný", stejně jako na všech ostatních místech výskytu (J 1:14; J 3:16; J 3:18; L 7:12; L 8:42; L 9:38; Žd 11:17; 1J 4:9), museli by napsat "jediný Bůh, který je v lůnu Otcově". Ale to by již byla taková "konina", že by bylo na první pohled jasné, že se jedná o zmanipulovaný text. Tak raději vědomě klamou, jen aby podpořili nebiblickou trojiční nauku. Použití varianty s "Bohem" namísto "Syna" nedává smysl, slovo "Bůh" namísto "syn" se ze všech zdrojů nachází pouze v alexandrijských textech (Sinajský a Vatikánský kodex), přesto mu byla dána přednost i v kritickém textu UBS (Nestle-Aland).

   Až pochopíte nebibličnost trojiční nauky, nenechávejte si to pro sebe. 1800 let života s touto naukou, to není důvod k oslavě. Je načase to změnit a vrátit se k učení Pána Jehošuy...

 

https://www.youtube.com/watch?v=fUkd2MBDVl8

Článek byl převzat ze stránek Libora Diviše, jeho originál naleznete zde.