Křesťané vědí, že záchrana člověka je možná skrze víru ve výkupní oběť Božího Syna Jehošuy a její přijetí. To vyžaduje znát úplnou pravdu o Jehošuovi. Vyžaduje to přemýšlet o tom, co je nám předkládáno, a co bychom neměli bezmyšlenkovitě přijímat.

Ef 4:13: až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.

Velkou výzvou k tomuto postoji je inspirovaný výrok:
2. Jana 1:7:  Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Jehošua Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist. / řecky v těle " εν σαρκι" – maso,člověk nebo zvíře/

Velice důležité: Kdo nevěří, že Jehošua, zde na zemi byl člověk je považován za Božího odpůrce!

Bohu na této pravdě velmi záleží a zdůrazňuje to v dalších verších:
Řím 8:3: Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích.
1. Petra 3:18: Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem.
1. Jana 4:2: Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Jehošua Kristus přišel v těle, je z Boha;
1. Tim 3:16: Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.

Toto biblické sdělení bylo potlačeno vlivem řecké filozofie a respektováním pohanského císaře. Křesťanství nechce přiznat, že některé doktríny způsobily teologický zmatek a některé dokonce udělaly z Boha podvodníka.

Přijetí doktríny o hypostatické jednotě, kdy Jehošua je plně člověk a plně Bůh a navěky bude jedna sjednocená osoba, by způsobilo, že výkupní oběť Jehošuy by byl podvod. Podle této doktríny Jehošua nemohl zemřít. Jeho utrpení a smrt by byla předstíraná. Pokud by byl Jehošua zde na zemi Bohem, tak by nemohl trpět a ani zemřít. Stejné platí pro trojiční dogma – Bůh je neproměnný a věčný.

Jehošuovy prožitky v posledních hodinách a Písmem doložená pravda dokazují, že Jehošua byl člověk.
Lk 22:44: Jehošua v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve.

Mt 26:37-39: Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost. Tehdy jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“ Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“

Mt 27:28-31: Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“ Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.

Mk 15:34: O třetí hodině zvolal Jehošua mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“, což přeloženo znamená: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?

V čem hledat příčinu Jehošuových prožitků a jeho projevů v této zkoušce?

Výrazné utrpení mohlo způsobit více činitelů:
Tím největším mohlo být to, že Otec přerušil s Jehošuou veškeré spojení, protože Jehošuu obětoval, v tu chvíli se ho vzdal. Jinak by to nemohla být oběť, kdyby s ním byl stále ve spojení. Takové odloučení od Boha nikdy Jehošua nezažil a proto se mohl cítit opuštěn.

Jeho pravé lidství, čistota, hluboké city, láska byla vystavena pravému opaku, nesl naše hříchy a pociťoval veškeré zlo, za které se obětoval.

Jako dokonalý člověk byl velmi citlivý a dopředu věděl o velikosti utrpení, kterému bude vystaven. Věděl, že jeho učedníci jej opustí a mohl pociťovat, že poslání, které mají vykonat nebude naplněno.

Jehošua zvítězil nad ďáblem a satanova moc zanikla, a to se plně projeví při jeho Druhém příchodu.

Žid 2:14: Protože děti spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,
Jak 4:7: Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.
1. Petra 5:8: Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil.
1. Jana 4:1,4: Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě.
Jan 8:31,32: Jehošua řekl Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“

Výše uvedené verše nás varují, že satan usiluje stále o to, aby křesťané ztratili věrnost Božímu slovu a tím i Bohu. Když nebudeme mít lásku k Božímu slovu, tak nemůžeme mít lásku ani k Bohu.Výkupní oběť Jehošuy Krista by se na nás nevztahovala.

Jak se můžeme bránit lstivým útokům satana?

Nejprve si uvědomit, že satan působí skrytě, protože ví, že přímé útoky na křesťany jsou málo učinné.

Když satanovi nedáme prostor, tak nás nemůže svévolně ovládat. Satan ví, že křesťané jsou obecně lidé důvěřiví, pokorní a poslušní, a zde má velký prostor, který se mu daří využít.

Vliv řecké filozofie výrazně ovlivnil čistotu křesťanství a způsobil,že se ztratila realita lidského Mesiáše a možnost života v Božím království. Jehošua byl zcela prokazatelně, zde na zemi člověk a ne bohočlověk, jak dosvědčují úvodní verše. Nicejský koncil v r. 325 n.l. byl počátkem devastace pravého křesťanství.

Církve a náboženské skupiny se nechtějí zbavit vlivu nepravdivých doktrín a zrevidovat dosavadní teologický pohled na hodnotu a velikost Jehošuovy oběti, která je nepravdivými dogmaty znehodnocena.

1. Kor 8:6: my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Jehošua Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.

1. Kor 15:24,28: Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci. Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

napsal Milan Jílek, květen 2020