Jak se do Bible dostalo PEKLO?

Faktem je, že v originálním textu Bible neexistuje žádné slovo, které by znamenalo "peklo".
Slovo "peklo" nacházíme pouze v překladech Bible do současných jazyků - a i to velmi chaoticky, podle toho, jak si ho tam svévolně vloží překladatelé Bible, kteří věří v peklo (a v nesmrtelnou duši).
Ale není tomu tak ve všech překladech Bible. Peklo vkládají do překladů Bible jako náhradu za některé výrazy - a to za hebrejský výraz "šeol" (ve SZ) a jemu podobný řecký ekvivalent "hádes", ale i za pořečtěný výraz "gehenna", přičemž však její hebrejský ekvivalent "Ben-Hinnom" takto nepřekládají (protože jim to kontext nikde nedovoluje). V ojedinělých případech překladatelé Biblí "vyrobí" peklo i z řeckého slova "Tartaros" - což je žalář padlých andělů v 2P 2:4.

V tomto chaosu si uděláme na úvod alespoň základní přehled:
Roháčkův překlad Bible má peklo až 46 krát (ve SZ 26x a v NZ 20x),
ale Kralická Bible obsahuje peklo už "pouze" 35 krát.
Tyto dvě Bible mají peklo i v 1K 15:55, ačkoli jiné překlady tu mají slovo smrt (poznámka překladatele: je to kvůli odlišnému řeckému textu, ze kterého byly tyto Bible přeloženy).
Podle Kralické Bible jdou do pekla dokonce i domácí zvířata ("hovada").

Současné Bible, např. Evangelická, Ekumenická (slovenská i česká), katolická Vulgáta, překlad M.Pavlíka, katolický překlad A.Boteka, Jeruzalémská Bible, Bible 21.století a prakticky i všechny ostatní moderní Bible nemají ve SZ peklo vůbec a v NZ mají peklo obvykle 12 krát.
Avšak překlad Slovenskej tlačovej misie, Český studijní překlad, Žilkův překlad, Nový Americký standardní překlad, Nová americká Bible, katolický překlad Sv. Jozefa, Nový Zákon od Nicholase Kinga, The Emphatic Diaglott (1864), Překlad NS, nemají peklo dokonce ani v NZ. Proč?
Protože v originálech Bible žádné "peklo" neexistuje.

KLÍČE OD PEKLA? - NEBO OD ŘÍŠE MRTVÝCH?

Mylný překlad Bible může lehce uvést někoho v omyl. Ježíš prý řekl:
"Mam kľúče pekla i smrti" - Zj 1:18, Roháčkův překlad.
"Mám klíče pekla i smrti" - Zj 1:18, Kralická Bible.

Avšak podle současných překladů Bible, Ježíš v Janově Zjevení 1:18 řekl:
"Mám klíče od smrti i hrobu" - A. Botek (*), M. Pavlík, Emphatic Diaglott, Český ekumenický a další.
"Mám klíče od smrti i podsvětí" - Vulgáta, Evangelický překlad, Ekumenický překlad a další.
"Mám klíče od smrti a hádu" - Revidovaný standardní překlad, Nová KJV, Překlad NS a další.

Ježíš zde ve skutečnosti nemluvil o žádném pekle (jak nás svádí věřit Roháčkova a Kralická Bible), ale mluví o "podzemním pohřebišti zemřelých" ve všeobecném smyslu (hebrejsky "šeol", řecky "hádes", latinsky "inferos"), do kterého při smrti odchází každý člověk. V Čechách a na Slovensku k tomuto "pekelnému" chaosu významně přispívají dva překlady Bible a to Kralická Bible a Roháčkův překlad.

Podívejme se nejdříve, jaký zmatek způsobily tyto dva překlady se slovem "peklo", a to zmatek dokonce ještě i mezi sebou navzájem. Porovnáme citáty z obou překladů pod sebou a všimněte si, jakými výrazy je překládané původní hebrejské slovo "šeol".

Všechny překlady slova "šeol" budou dále zvýrazněny podtrženou červenou tučnou kurzívou a všímejte si, jestli kontext logicky dovoluje chápat "šeol" jako "peklo". (V těchto citátech se také budou nacházet synonymické paralely slova "šeol": "jáma", "hrob", "říše smrti", které objasňují smysl slova "šeol". Ty budou zvýrazněny pouze tučným písmem.)

Pro kontrolu tyto dva překlady porovnáme ještě s Ekumenickým překladem Bible, který překládá slovo "šeol" jako "říše mrtvých", čímž dostává citát jiný, ale správný smysl.

(poznámka překladatele: V odkazech nad jednotlivými tabulkami si lze prohlédnout hebrejský text, kde slovo "šeol" je označeno číslem H7585.)

Ve smyslu celého kontextu tohoto 49. žalmu žalmista říká, že žádný člověk nežije navěky tak, že by "se nerozpadl v hrobě" a že by nikdy "neviděl porušení", ale že nakonec každý člověk sestoupí do šeolu; avšak zároveň vyjadřuje svoji naději, že Bůh si ho vezme z moci šeolu, což vlastně znamená, že v určeném čase bude vzkříšený, tedy probudí se z prachu země: Da 12:2, Jb 19:25, Iz 26:19, J 5:28-29. Pán Ježíš má klíče od tohoto šeolu (hádu): Zj 1:18

Žalm 89:49

Žalm 30:4

Žalm 86:13

Žalm 88:4

Žalm 16:10

V těchto citovaných textech si můžeme všimnout již zmiňovaného paralelismu mezi šeolem (podtržená tučná červená kurzíva překladů tohoto slova) a slovy hrob, jáma, smrt a prach.

Z těchto a dalších synonymických paralelismů jasně vyplývá, že "mít duši v šeolu" znamená "být pochovaný v hrobě", anebo alespoň obrazně "dostat se do ohrožení života" (viz Pavlík Ž 88:4-5, Ž 30:3, Ž 116:3). "Sestoupení do šeolu" - v konečném důsledku znamená, reálné naplnění následku Adamova hříchu, kdy se člověk, FYZICKÁ ŽIVÁ DUŠE, vrátí zpět do prachu (nastane porušení duše), ze kterého byl vytvořený.
- Gn 2:7; → Gn 3:19 (viz i Kaz 3:19-20, Jb 14:13-15, Ž 90:3, Ž 22:15)

Šeol v žádném případě neznamená konečné zatracení a není to ani žádné peklo, ale je to úděl, který podstupují všichni lidé. Bibličtí pisatelé ve všech časech různými způsoby vyjadřují naději, že Bůh "nenechá jejich duše v šeolu" a tímto hovoří o naději na vzkříšení. Ne o pekle.
viz Jb 14:13-15, Jb 19:25, Jb 33:18-30, Ž 49:15, Ž 16:9-11, Da 12:2, Oz 13:14, Iz 26:19

Pán Ježíš těmito klíči od smrti a hádu odemkne "brány hádu" neboli "závory šeolu" (*) každému ve svém vlastním pořadí. Nejprve těm, kteří jsou Kristovi: 1K 15:23, 1Te 4:16, Zj 20:4c,5b,6 a potom ostatním lidem: Iz 26:19, Da 12:2, Zj 20:5a,
(1K 15:20-24, 1Te 4:16, Iz 26:19, Da 12:2, Zj 20:5)

Petr na letnice velmi působivě a logicky vysvětlil splnění Davidova prorockého žalmu na Ježíši, který podstoupením smrti stejně tak sestoupil do "šeolu", neboli "hádu" : Sk 2:23-32; ale "jeho duše nebyla ponechána v hádu" - "toho Ježíše vzkřísil Bůh"! - Sk 2:31,32, Ž 16:10
(porovnej i Ř 6:4, Ř 6:9, Sk 3:15, Sk 13:30, Sk 13:34-37, Ga 1:1, Ko 2:12, 1P 1:21)

Dva nejvlivnější a zároveň mylné protestantské překlady Bible se slovem "peklo", Kralická a Roháčkova, vedou masy věřících do omylu v otázce stavu mrtvých o tom, co se s nimi stane po smrti. I toto je jedna z příčin, proč se reformace od 16. století až dodnes nevypořádala s bludným učením středověké církve o peklu.
Je paradoxní, že tuhle chybu překladu slova "šeol", "hádes", "inferos" jako "peklo" si už dokonce uvědomili i katoličtí učenci, kteří po revizi latinské Vulgáty po druhém Vatikánském koncilu už latinské slovo " inferos" překládají do lokálních jazyků ne jako "peklo", ale jako "podsvětí".

I výrok v Apoštolském vyznání opravili z původně chybného překladu "sestoupil do pekel" na "sestoupil k zesnulým" (do hádu), což je v souladu se žalmem Ž 16:10, Sk 2:31. Protestantská reformace však tento omyl ve svém učení stále ještě neopravila a většina protestantů v tomto "pekelném" omylu dodnes setrvala.

CO JE BIBLICKÁ GEHENNA?

GEHENNA je pořečtěný geografický název, který označuje "údolí syna Hinnoma", které se nachází jižně od Jeruzaléma a svažuje se od jihozápadní strany strmě dolů směrem na východ podél bývalé jižní hradby. Jeho hebrejský název je "Ben-Hinnom", aramejsky "Gehinnám", a řecky "Gehenna".
Dnes se nazývá arabsky "Vadi er Rababi".

První biblické zmínky o tomto údolí nacházíme v Jozuově knize: Joz 15:8, Joz 18:16
Později, v čase judských králů, se toto údolí Ben-Hinnom stalo místem ohavného kultu, obětování dětí Molochovi, bohu Amorejců a Baálovi, Kanaánskému bohu.

Tento kult podporovali hlavně králové Achaz a Manasse (2Pa 28:3, 2Pa 33:6). Později však dobrý král Josijáš, vnuk Manassese, tento ohavný kult z Izraele vymýtil a oltáře v údolí Ben-Hinnom zhanobil a zbořil.
- 2Kr 23:10-20

Od té doby je toto zlořečené místo známé jako "údolí vraždění", které Bůh vyhlásil skrze proroka Jeremiáše za místo konečného údělu a odplaty bezbožných, kde končí potupným způsobem mrtvá těla (ne: "nesmrtelné duše") bez důstojného pochování - jako nehodní budoucího vzkříšení (*).
- Jer 7:31-33, Jer 19:2-8

V Ben-Hinnomu se udržoval oheň pomocí síry a nespálené zbytky mrtvol hnily a žrali je tam červi. Tahle ohavná historie Ben-Hinnomu, Gehenny, byla Židům, Ježíšovým posluchačům, velmi dobře známá.

Když Ježíš hovořil o pokušení k hříchu, řekl:
"Je užitečnější, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvoje tělo (ne "nesmrtelná duše") bylo uvrženo do Gehenny." - Mt 5:29-30
"je pro tebe lepší, bys jednooký vstoupil do Božího království, než abys byl, maje dvě oči, hozen do ohnivého pekla, kde jejich červ neskonává a oheň nehasne."
(nehmotné "nesmrtelné duši" nelze vyloupnout oko, ale tělu ano) - Mk 9:47-48

Židé dobře znali Písmo a věděli, že tímto výrokem se Ježíš odvolává na poslední verš proroka Izaiáše (Iz 66:24); který hovoří o osudu mrtvol bezbožných lidí, nehodných věčného života. V Ježíšových výrocích není řeč o věčném mučení "nesmrtelných duší" v "pekle".
Pojem "nesmrtelné duše" jako i "pekla" je totiž neznámý v celé Bibli i starověkému judaismu. Text Izaiáše, na který se Ježíš odvolal, říká:
"... budou hledět na mrtvoly lidí, kteří se proti mně vzepřeli, neboť jejich červ nebude umírat, aniž bude jejich oheň hasnout." - Iz 66:24
Avšak po smrti apoštolů začaly být do křesťanství vnášeny řecké náboženské představy o "nesmrtelné duši" (porov. 2Mak 11:23) a pohanské představy o peklu byly asociované s biblickou Gehennou, která ve vnímání židů prvního století i Ježíše symbolizuje definitivní a věčné zničení fyzické živé duše, což chápali jednoduše jako konec existence, věčnou smrt.
Když tedy do Gehenny můžou jít jen fyzické bytosti z masa a kostí, logicky tam nemůže jít satan a démoni a ani takové abstraktní věci jako smrt, hádes, šelma a "falešný prorok". A to je důvod, proč Bible pro ně používá úplně jiný symbol věčného zničení: Ohnivé jezero, které však také znamená druhou smrt: Zj 20:14 (smrt a hádes nejsou živé bytosti, tedy je nemožné je mučit v pekle)

Někteří překladatelé Bible však vyrobili skutečné absurdity; jako Roháček a Kralická Bible ve Zj 20:14: [Roháček] a [Bible Kralická]
"Smrt a peklo byly uvrženy do ohnivého jezera." Jinými slovy, ve smyslu jejich teologie o peklu jako o místě ohnivého trápení to znamená, že:
"Peklo je mučeno v pekle."

Zatímco z "první smrti" existuje návrat k životu skrze vzkříšení (klíče od hádu), "druhá smrt" představuje definitivní a věčné zničení, likvidaci bez naděje na vzkříšení a možnosti návratu do existence. Bible někdy slovo "mučiť" anebo "trápit" používá jako synonymum pro "vězniť"/ "držet v žaláři".
Jde totiž o věčné uvěznění v druhé smrti.

Podle Bible "odplatou za hřích je smrt": Ř 6:23, Gn 2:17 a ne věčné mučení, protože takovýto nápad, upalovat někoho živého v Gehenně (v Ben-Hinnomu), Bohu nikdy "nevstoupil do srdce" a sám Bůh takový nápad dementuje u Jeremiáše 7:31(!)

Právě naopak:
bude trestat ty, kteří neuznávají Boha, a ty, kteří nejsou poslušní evangelia našeho Pána Ježíše. Ti ponesou trest, věčnou zkázu v odloučení od Pánovy tváře a od slávy jeho síly, - 2.Tesalonickým 1:8-9