Bůh a jeho Kristus – svědectví knihy Zjevení

   Poslední kniha Bible nazvaná Zjevení oslavuje a chválí Boha i jeho milovaného Syna na mnoha místech. Boží Syn je ve Zjevení úplně nejčastěji označován jako Beránek, ale také jako Kristus (Mesiáš), Boží Slovo, Jehošua (Ježíš), Věrný a Pravý, Pán pánů a Král králů. Tento článek si klade za cíl ukázat, jak Zjevení vykresluje vzájemné postavení Boha a jeho milovaného Syna po jeho vzkříšení a vystoupení do nebe. 

   Podívejme se nyní na konkrétní místa knihy Zjevení, kde jsou Bůh a jeho Mesiáš zmiňováni společně. Vypisuji z nich jejich tituly použité v jednotlivých verších:

1. náš Pán a jeho Kristus

„... Království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista....“ Zj 11:15

2. náš Bůh a jeho Kristus

„Nyní přišla záchrana, moc a kralování našeho Boha a pravomoc jeho Krista ...“ Zj 12:10

3. Ten, který sedí na trůnu a Beránek

„Tomu, jenž sedí na trůnu, a Beránkovi dobrořečení, úcta, sláva i moc na věky věků!“ Zj 5:13

4. Pán Bůh všemohoucí a Beránek

„... jeho svatyní je Pán Bůh Všemohoucí a Beránek...“ Zj 21:22

5. Bůh a Beránek

„... Ozářila ho Boží sláva a jeho lampou je Beránek.“ Zj 21:23

6. Bůh a Beránek

„... z trůnu Božího a Beránkova...“ Zj 22:1

7. Bůh a Beránek

„.... Boží a Beránkův trůn.... “ Zj 22:3

8. Bůh a Beránek

„... Ti byli vykoupeni z lidí jako prvotiny Bohu a Beránkovi ...“    Zj 14:4   

9. Beránek a jeho Otec

„... mají na svých čelech napsáno jméno jeho (Beránka) i jméno jeho Otce...“ Zj 14:1

10. Ten, který sedí na trůnu a Beránek

„... ten, jenž sedí na trůně, nad nimi rozestře svůj stan..... Beránek, jenž je....dovede je k pramenům vod života...“ Zj 7:15-17

11. Ten, který je a který byl a jenž má přijít, a Jehošua Kristus

„Milost vám a pokoj od toho, jenž je a jenž byl a jenž má přijít …..a od Jehošuy Krista “ Zj 1:4,5

12. Jehošua a Otec

„... já (Jehošua) jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn.“ Zj 3:21

13. Bůh a Otec Jehošuův a Jehošua

„... učinil (Jehošua) nás královstvím, kněžími svému Bohu a Otci..." Zj 1:6

14. Bůh a Jehošua Kristus

„Zjevení Jehošuy Krista, které mu dal Bůh, aby svým otrokům ukázal....“ Zj 1:1

15. Všemocný Bůh a Ten, který je Věrný a Pravý (Boží Slovo, Král králů a Pán Pánů)

„... Věrný a Pravý... Boží Slovo.... on šlape vinný lis popuzení hněvu Boha, Všemocného... má napsané jméno Král králů a Pán pánů.“  Zj 19:11-16 

16. Bůh a Jehošua (kořen a rod Davidův, jasná hvězda jitřní)

„... Já, Jehošua, jsem poslal svého anděla, aby vám ve sborech tyto věci dosvědčil. Já jsem kořen a rod Davidův, jasná hvězda jitřní... kdo by ze slov svitku tohoto proroctví něco odejmul, tomu Bůh odejme jeho díl ze stromu života....“ Zj 22:16,19

  To je 16 míst, v nichž kniha Zjevení zmiňuje Otce a jeho Syna v jednom, nebo několika po sobě jsoucích verších. Pojmenovává je odděleně a to takto:

Bůh a Beránek

Beránek a jeho Otec

Bůh a jeho Kristus

Pán a jeho Kristus

Ten, který sedí na trůnu a Beránek

Ten, který je, který byl a který má přijít, a Jehošua (Ježíš) Kristus

Všemohoucí Bůh a Ten, který je Věrný a Pravý

   Boží Syn je ve Zjevení také nazýván tím, kdo drží sedm hvězd ve své pravici; kdo byl mrtev a opět ožil; kdo má ostrý dvojsečný meč a sedm Božích Duchů. Také  tím, kdo je Pánem pánů a Králem králů a Božím Slovem, ale v celé knize Zjevení není ani jednou jedinkrát nazván Bohem (Zj 1:13-18; Zj 2:1; Zj 2:8; Zj 2:12; Zj 2:18; Zj 3:1; Zj 3:7; Zj 3:14; Zj 5:5-6; Zj 17:14; Zj 19:13; Zj 19:16; Zj 22:16).

  Ani během svého života na Zemi Boží Syn neučil, že je, byl, nebo snad v budoucnu bude, Všemohoucím Bohem. Svým apoštolům po svém vzkříšení vzkazuje, že vystupuje ke svému Otci a ke svému Bohu, kterého ztotožňuje s jejich Otcem, a jejich Bohem takto: "Vystupuji k Otci svému, i k Otci vašemu, Bohu svému, i Bohu vašemu." (J 20:17)

   V Bibli je mnoho míst, která svědčí o tom, že Boží Syn usedl po Boží pravici (Žd 10:12; Lk 22:69; Mt 26:64; Mr 14:62; Ef 1:17-20; Žd 1:3; Žd 1:13; Žd 12:2). Po svém vystoupení do nebe se nestává Všemohoucím Bohem, ale sedí po Jeho pravici. Oslavený Boží Syn mluví o svém Otci jako o svém Bohu v knize Zjevení dokonce pětkrát (Zj 3:12; Zj 3:2). Celá Bible tak naprosto jednotně svědčí, že Všemohoucím Bohem je výhradně Bůh Otec, s nímž Boží Syn usedl na Otcův trůn (Zj 3:21).

   Navzdory těmto mnoha biblickým faktům jsou v církvích velmi rozšířené chvály, které jsou vzdávány Pánu Ježíšovi, a které patří pouze Všemohoucímu Bohu. V nich se Pánu Ježíšovi např. zpívá: "Jenom Tobě patří chvála, jenom Ty jsi navěky Bůh, Ty jsi jediný zdroj...".

Tyto chvály, a jim podobná vyučování, jsou v přímém rozporu např. i s tímto učením Božího Syna a jeho apoštolů:

"... můj Otec... je větší nade všecky" J 10:29

"... jako jsem ji (pravomoc vládnout nad národy ) i já přijal od svého Otce." Zj 2:26-28

"... jediný Bůh Otec, od něhož je vše..." 1Kor 8:6

"... Bůh a Otec všech, který je nade všemi..." Ef 4:6

   Pokud je Božímu Synovi vzdávána chvála ve smyslu: "Jenom ty jsi Bůh, jenom tobě patří chvála, jenom ty jsi jediný zdroj", není to v souladu s pravdou Písma.

   V Bibli je však i několik veršů, které označují titulem Bůh také Božího Syna. Zcela pochopitelně se zde vynořují otázky: "Jak si to tedy dát dohromady? Je Boží Syn Bohem, nebo není?"

   Odpověď na tyto otázky je poměrně jednoduchá. Kdo vezme na vědomí fakt, že Bible používá slovo překládané jako Bůh ve dvou rovinách nebude mít problém tomuto zdánlivému rozporu porozumět. Bible jej totiž používá takto:

1. jako označení Nejvyššího Boha,

2. nebo jako označení někoho, kdo je silný, mocný.

   Základní význam slova, které je do českého jazyka překládáno jako ´Bůh´, je totiž ´mocný´. Podrobné vysvětlení spolu s konkrétními příklady z Písma a odkazy na biblické slovníky uvádím v krátkém článku „Koho Bible nazývá Bohem?“ Je v něm citováno několik míst, kde Bible nazývá Bohem i jiné bytosti. Lze si tam prohlédnout konkrétní příklady použité v Bibli.

Shrnutí

   Přestože je našemu Spasiteli, Pánu a Králi dána veškerá moc na nebi i na zemi, má i On sám stále svého Boha, a tím je Bůh Otec. Každé chvály a vyučování, které staví Božího Syna do postavení Všemohoucího Boha, nebo o něm tvrdí, že je jediným zdrojem, a prokazuje mu tak všechnu slávu a čest, odporuje učení samotného Božího Syna, jeho apoštolů, i knihy Zjevení. A jak je odhaleno v dopise apoštola Pavla, přijde doba, kdy se sám Boží Syn poddá tomu, kdo mu všechno poddal, a předá království Bohu a Otci (1K 15:24,28)  

Poznámky:

a/ Podrobnější doložení postavení a pravomocí Božího Syna dalšími biblickými texty je v článku "Pravomoce a postavení Božího Syna."

b/ Význam slov překládaných jako ´Kristus´, resp. ´Mesiáš´ je ´Pomazaný´( J 1:41). Pomazáváni svatým olejem byli podle Božího nařízení při uvedení do svého povolání  kněží, proroci, a někdy i králové. Bible však nemluví jen o pomazání olejem, ale také o pomazání Božím Duchem. Zde je několik zmínek o pomazání Božího Syna  (Iz 61:1; L 4:18; Sk 4:27; Sk 10:38; Žd 1:9). Jehošua z Nazaretu se prokázal jako největší, nejsvatější a nejvěrnější ze všech, kteří kdy byli pomazáni a odděleni ke službě Bohu.

c/ Skutečné jméno Božího Syna, které dostal při svém narození je Jehošua, proto jej používám i v citátech Písma. Více viz článek Ježíš, nebo Jehošua?