Jsou jedno, ale ne jeden!
Jedním ze zásadních důvodů, proč dnes mnozí křesťané nemají Boha Otce ve svých modlitbách, chválách, vyučováních ani srdcích je víra, že náš Pán a Král Jehošua je totožný s Bohem Otcem. Uvěřili totiž myšlence, že Bůh Otec a Pán Jehošua jsou jedna a ta samá bytost a dokládají ji jeho slovy: „Já a Otec jsme jedno.“ (Jan 10:30). Takže jim pochopitelně nepřipadá důležité, zda Boha osloví Otče nebo Pane Ježíši. Myšlence, že Bůh Otec je opravdu totožný s naším Pánem a Králem Jehošuou, mohou na první pohled nasvědčovat některá místa v Písmu.
Např. na několika místech v Bibli můžeme číst: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jehošuy Krista... Někteří z nás jsou přesvědčeni, že je jim přána milost a pokoj od dvou osob, od Boha Otce, a také od Pána Jehošuy Krista, jiní tomu rozumí tak, že jim je přána milost a pokoj od jedné osoby, tj. od Pána Jehošuy, který je však zároveň také Bohem a Otcem. Jak jim rozumíte Vy? Od dvou, nebo od jednoho?
Pokud bychom měli k dispozici pouze tento biblický výrok, nemohli bychom říci zodpovědně, který z těch dvou názorů je pravdivý. Máme-li se dostat dál, potřebujeme zjistit, co učí ostatní místa Písma. Učí někde Bible, že Pán Jehošua je totožný s Bohem Otcem? Když si v Bibli vyhledáme všechny tvary slova ´Otec´, a projdeme si pozorně všechny verše, které jej obsahují, můžeme přesně vědět, kdy, kde a kolikrát nazývá samotná Bible Pána Jehošuu Bohem Otcem. Můžeme z nich kompletně uvidět, co učil o Bohu Otci i sám o sobě Boží Syn, co učili jeho apoštolové, a co učí kniha Zjevení.
V tzv. Novém zákoně je 230 míst obsahujících zmínku o Bohu Otci. Máme tedy více než dvě stovky míst na to, abychom zjistili koho Bible považuje za Boha Otce. V evangeliích mluví o Otci 161 veršů, a téměř ve všech případech je pronesl sám Boží Syn. Z nich zcela jednoznačně vidíme, že za svého pozemského života svého nebeského Otce vždy poslouchal, miloval a jednoznačně zdůrazňoval Otcovo výsadní první místo. Zřetelně odlišoval svoji vůli a vůli Otcovu a mnohokrát řekl, že to, co činí, nedělá sám od sebe, ale proto, že je to Otcova svatá vůle.
Pro úplně vyřešení výše naznačené otázky ještě potřebujeme vědět, jestli se situace po Jehošuově vzkříšení a oslavení nějak nezměnila. Předkládám některé výroky o Bohu Otci pronesené Božím Synem po jeho vzkříšení:
Jan 20,17: Jehošua jí řekl: „…..jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu."
Lukáš 24,49: Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec...
Jan 20,21: Jehošua jim znovu řekl: "….. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás."
Skutky apoštolské 1, 7: "Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci;
Z výše uvedených textů vidíme, že i po svém vzkříšení považuje Pán Jehošua Boha Otce nadále za svého Boha i za svého Otce.
Někdo by však mohl namítnout, že ještě nebyl v tu dobu v nebi. Podívejme se tedy, jak se vyjadřuje sama Bible o Bohu Otci i o Pánu Jehošuovi po jeho vystoupení do nebe.
V knize Zjevení jsou čtyři místa, kde Sám oslavený Boží Syn tituluje Boha označením "můj Bůh"!!
Zjevení Janovo 3:12: "Kdo vítězí, učiním ho sloupem v chrámě mého Boha, i nevyjde již nikdy ven a napíši na něho jméno mého Boha a jméno města mého Boha, nového Jerúsaléma, - to je to, jež sestupuje z nebe od mého Boha, - a své nové jméno."
Zjevení Janovo 3:2: "Buď bdělý a upevňuj zbývající věci, jež se chystají umřít; neshledalť jsem, že by tvé činy bylyy před mým Bohem úplné."
Dále uvádím příklady 5 veršů z knihy Zjevení, které se zmiňují o Otci a zároveň i o Božím Synovi. Také z nich můžeme vidět, že i prorocká kniha Zjevení popisující události v nebesích, je důsledně rozlišuje.
Zjevení Janovo 2,27: ". tak jako já (Pán Jehošua) jsem tu moc přijal od svého Otce. …"
Zjevení Janovo 3,5: "...přiznám se (Pán Jehošua) k němu před svým Otcem a před jeho anděly."
Zjevení Janovo 3,21: " ...tak jako já (Pán Jehošua) jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn."
Zjevení Janovo 14,1: "…mají na čele napsáno jméno jeho (Beránkovo) i jméno jeho Otce."
Zjevení Janovo 1,6: "...učinil nás (Pán Jehošua) královským kněžstvem Boha, svého Otce "
Oslavený Boží Syn mluví o tom, že svoji moc přijal od svého Otce a že usedl s Otcem na Otcův trůn. Svědčí o tom, že k těm, kteří zvítězí, se přizná před svým Otcem a před jeho (Otcovými) anděly. Všechna tato místa jasně rozlišují osobu Boha Otce a osobu Pána Jehošuy jako dvě samostatné osoby. Rozlišují je i následující verše:
Zjevení Janovo 11,15: "...Vlády nad světem se ujal náš Pán a jeho Mesiáš...."
Zjevení Janovo 12,10: "..Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše.."
Zjevení Janovo 1,1: " Zjevení, které Bůh dal Jehošuovi Kristu, aby ukázal svým služebníkům..."
Shrnutí: Bible neztotožňuje Božího Syna, našeho Pána a Krále Jehošuu se Všemohoucím Bohem ani po vzkříšení, a nedělá to ani po jeho vystoupení do nebe.
Jestliže by někdo potřeboval ještě více důkazů, může si projít všechna místa v nichž se o Bohu Otci zmínili Jehošuovi apoštolové. Když si dá trochu práce, bude si moci být jistý, že i apoštolové rozlišovali Boha Otce od jeho milovaného Syna. Zde je všech 230 výskytů slova Otec v NZ. Z některých se sice nedá jednoznačně poznat, jak to pisatel myslel, je však mezi nimi mnoho míst, z nichž je jasně vidět, čemu apoštolové skutečně a pevně věřili. Zde je několik veršů, z nichž se to poznat jednoznačně dá:
1.Korintským 15,24-25: .. až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci
1.Tesalonickým 3,13: ..abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Jehošua.
Efezským 1,17: ... Bůh našeho Pána Jehošuy Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení..
2.Korintským 1,3: Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Jehošuy Krista, Otec milosrdenství ..
1.Petrův 1,3: Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Jehošuy Krista....
1.Petrův 1,2: .. vyhlédnuti od Boha Otce a posvěceni Duchem, aby se... odevzdali Jehošuovi Kristu
1.Janův 1,3: ... společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Jehošuou Kristem.
2.Janův 1,3: ...milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Jehošuy Krista, Syna Otcova....
Můžeme najít ještě mnoho dalších míst, ze kterých je jasně vidět, že Jehošuovi apoštolové nikdy nezaměňovali osobu Boha Otce a osobu Pána Jehošuy, a ani je spolu neztotožňovali. Na základě mnoha biblických důkazů mohu nyní zodpovědně prohlásit, že výrok "Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jehošuy Krista" mluví o dvou osobách. Mohu také s jistotou tvrdit, že Pán Jehošua se za Boha Otce nikdy neprohlašoval, a ani jeho apoštolové, ani kniha Zjevení jej za Boha Otce nikdy neoznačili!!!
Výrok Božího Syna: „Já a Otec jsme jedno“ je řečen ve významu ´já a Otec jsme jednotní '. Je to zcela podobné jako když v modlitbě Otce prosil o to, aby byli jedno i jeho učedníci.: „aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás...Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno, já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty …" Jan 17,21-23
Pán Jehošua a Bůh Otec jsou podle Písma dvě osoby, a proto je třeba chválit a ctít každého podle toho, co mu po právu náleží, a to výhradně podle pravdy, kterou nám přináší Písmo. Boha Otce vždy na prvním místě!! Je nebiblické a špatné připisovat Pánu Jehošuovi chválu za činy, které udělal Bůh Otec, stejně jako je nebiblické a špatné tvrdit, že Bůh Otec zemřel za lidstvo. Takové ´rádoby vylepšené chvály´ zavádějí mnoho věřících na cestu mimo učení Kristovo, která není pravdivá a vede ke lžím, zmatku a v konečném důsledku i k falešnému uctívání. Moc osvobozovat ze lží má právě a jenom biblická pravda, kterou potřebujeme nejprve dobře znát, abychom ji mohli žít. Jak nás to učil z otcova pověření Jehošua, náš Pán a Král: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ Jan 8, 31,32